21.08.2013

Richard Krajčo na vysvětlenou

Milí diváci,
jak jistě víte, o prázdninách se toho kolem Národního divadla dělo mnoho. Naši politici zase zapomněli, a to vůbec ne poprvé, že Národní divadlo není jen tak ledajaká hračka na hraní, se kterou můžou házet sem a tam, třepat s ní, trochu z ní vytřepat a předávat ji kamarádům k pobavení. Už zase zapomněli, že Národní divadlo je jeden ze symbolů našeho státu, ke kterému je třeba chovat úctu a mít pro něj „směr a vizi“, abychom na něj mohli být my i další generace hrdi. Už mnoho let si myslí, že jsou to právě oni – ta vrchnost, elita, nobilita, ti nahoře, ti vyvolení, ti, co jsou si jistí svou beztrestností – jak by řekl Figaro – kdo si s ním může dělat, co chce. A s tím bohužel nemůžu souhlasit nejen jako občan, ale ani jako herec první scény. Proto jsem se rozhodl, že nebudu nadále vnitřní součástí těchto politických her a Národní divadlo opustím. Jako Richarda III. i jako Figara (mimochodem dvě politické postavy divadelního světa) mě tedy uvidíte už jen v září a říjnu a poté budu raději jen z povzdálí sledovat, kdo si chce utrhnout víc z tohoto dotacemi finačně asi zajímavého koláče. Ale budu čekat v naději, že jednou snad Národní divadlo opět „vzplane“ ke svobodě.
Děkuji Vám za pochopení.
Váš Richard Krajčo

Autor: Richard Krajčo, Foto: Jaroslav Šimandl